K čemu hackerům poslouží váš počítač? Na víc věcí, než si myslíte

„U nás nic cenného není.“ Omyl, cenný je už samotný počítač. Souhrn toho, co všechno útočníci s napadeným strojem dělají a co to znamená pro jeho majitele.

„U nás nic cenného není“: nejdražší věta v IT

Většina majitelů napadených počítačů se brání stejně: nemáme tajné plány ani miliony na účtu, proč by nás někdo napadal? Jenže útočník nehledá vaše tajemství. Hledá výkon, připojení a identitu, a to má každý počítač. Napadené stroje se navíc prodávají na černém trhu po tisících, jako komodita. Tady je souhrn toho, k čemu cizí počítače reálně slouží.

1. Voják botnetové armády

Napadený počítač se tiše připojí do botnetu, sítě tisíců ovládnutých strojů. Ta se pak pronajímá na DDoS útoky: tisíce počítačů naráz zahltí vybraný web, který přestane fungovat. Váš počítač tak může „pomáhat“ vydírat e-shopy nebo shazovat weby institucí, aniž o tom víte. Poznáte to nanejvýš podle zpomaleného internetu.

2. Rozesílačka spamu a phishingu

Z vašeho počítače a e-mailu odcházejí podvodné zprávy a vaše dobrá pověst slouží jako beranidlo. Důsledek pro vás: vaše adresa i firemní doména skončí na spamových blacklistech a legitimní pošta zákazníkům přestane docházet. U firmy to znamená týdny vysvětlování a čištění reputace.

3. Těžba kryptoměn na váš účet

Kryptojacking je byznys s jednoduchou matematikou: útočník těží kryptoměny, výkon a elektřinu platíte vy. Počítač je hlučný, pomalý, přehřívá se a rychleji umírá. U jednoho stroje jde o stokoruny měsíčně na elektřině, u firemní sítě nebo serveru o tisíce, plus zpomalená práce všech.

4. Odrazový můstek pro další útoky

Útočníci potřebují skrýt stopu, a tak útočí „přes“ cizí počítače. Váš stroj poslouží jako proxy: v cizích systémech se pak objeví vaše IP adresa. V lepším případě vám poskytovatel odpojí internet, v horším vysvětlujete Policii ČR, proč z vaší přípojky někdo útočil na banku. Dokázat nevinu nakonec jde, ale ty týdny nikdo nevrátí.

5. Sklad kradeného zboží

Na napadeném disku nebo serveru se hostují phishingové stránky, pirátský obsah i mnohem horší věci. Majitel o „nájemnících“ nemá tušení až do chvíle, kdy si pro server přijde policie jako pro důkazní materiál. Pro firmu to znamená zabavenou techniku a stojící provoz.

6. Dojná kráva na hesla a identitu

Keylogger tiše zaznamenává všechno, co napíšete: hesla do banky, firemní přístupy, platební karty. Ukradená identita se pak zpeněží: nákupy na vaši kartu, půjčky na vaše jméno, průnik do firemní sítě přes vaše přístupy. Tady už škody nejdou do stokorun, ale do statisíců.

7. Špión s kamerou a mikrofonem

Ovládnutý počítač umí zapnout webkameru a mikrofon bez rozsvícení kontrolky. Záběry se používají k vydírání (tzv. sextortion), odposlech k průmyslové špionáži. U firem je cílem znát nabídky konkurence dřív, než je pošlete.

8. Zboží k dalšímu prodeji

A když útočník neví, co s vaším strojem, prostě ho prodá. Přístup do napadeného počítače se na darkwebu obchoduje za dolary, přístup do firemní sítě za stovky až tisíce dolarů. Kupec pak nasadí ransomware. O tom, jak taková loupež probíhá, píšeme v článku o ransomwaru v Česku.

Napadený počítač ve firemní síti se pozná těžko a sám se neozve. Odhalí ho dohled nad provozem, který je součástí externí správy IT.

Co z toho plyne

Cena vašeho počítače pro útočníka nezávisí na tom, co v něm máte. Každý stroj má výkon, konektivitu a něčí identitu. Obrana je přitom z větší části rutina: aktualizovaný systém (ne Windows 10 bez podpory!), kvalitní ochrana koncových stanic, vícefaktorové přihlašování, silná unikátní hesla a zdravá nedůvěra k přílohám. A pro jistotu zálohy. Chcete vědět, jak je na tom vaše firma? Prověříme to s vámi.

Nezávazná poptávka  ← Zpět na blog