Aplikační, datové a cloudové servery

Správa serverů: co do ní patří

Správa serverů není totéž co jejich pořízení. Server se koupí jednou, spravuje se každý den. Většina potíží, se kterými k nám firmy přicházejí, vzniká právě tím, že se o něj po instalaci nikdo nestaral.

Do správy patří pět věcí a žádná z nich není vidět, dokud nechybí.

• Monitoring. Teplota, volné místo, stav disků a zatížení. Server hlásí stav přímo našemu helpdesku, takže o docházejícím místě víme dřív, než se projeví.
• Aktualizace a záplaty. Řízeně a po testu, ne automaticky a o půlnoci.
• Zálohy a test obnovy. O tom je celý oddíl níž. Je to nejdůležitější a nejčastěji zanedbaná část.
• Uživatelé a přístupová práva. Kdo má administrátorský účet a proč.
• Dokumentace. Co na serveru běží, jak je to propojené a kdo to má na starosti.

Virtualizace serverů se postará o šestou věc, kterou dřív nikdo neuměl vyřešit levně. Migrace serveru na jiný hardware je dnes otázka hodin, ne víkendové odstávky. Proto se prostředí staví virtuálně i tam, kde běží jediný server.

Zálohování dat firmy se od zálohování jednoho počítače liší v jediném, ale podstatném bodě. Musí jít obnovit celý provoz, ne jeden soubor. Proto se u nás testuje obnova celého stroje, ne jen čitelnost záložního souboru.

Cloudový server: kdy dává smysl

Cloudový server je stroj, který běží v datovém centru a vy si ho jen pronajímáte. Neřešíte nákup, záruku ani to, co se stane, až v serverovně vypadne klimatizace.

Dává smysl ve třech situacích. Když firma roste a nechce vázat peníze v železe. Když se pracuje z více míst a server by stejně musel být dostupný z internetu. A když dosluhuje stávající server a výměna by znamenala jednorázový výdaj, který se nikomu nechce schvalovat.

Nedává smysl tam, kde musí něco fungovat i bez internetu. Výroba, docházkové terminály a ordinační software patří obvykle k vám do objektu.

Řekneme rovnou, do které skupiny patříte, i když z toho vyjde, že cloud zatím ne.

Kde má server stát: u vás, u nás, nebo obojí

Tři varianty a žádná z nich není nejlepší pro všechny. Rozhoduje jediná věc: co se u vás stane, když vypadne internet, a co se stane, když vypadne proud.

Server u vás v objektu

Co to umí

Firma funguje dál, i když nejede internet. Docházkové terminály zapisují, ordinační software běží, ve skladu se dá vydávat. Pro výrobu, ordinace a provozy, kde se pracuje se systémem od rána do večera, je to hlavní argument a často jediný, který rozhoduje.

Data jsou fyzicky u vás. Nikdo cizí se k nim nedostane, protože nikde jinde nejsou. U citlivých dat to není jen pocit, je to snazší doložit.

Práce se soubory je rychlá. V místní síti se velké soubory otevírají okamžitě, protože se nikam neposílají. Kdo pracuje s výkresy, snímky nebo videem, ten rozdíl pozná hned.

Platí se jednou. Pořizovací cena je vyšší, ale žádný měsíční pronájem neběží.

Co to naopak přináší

Napájení, chlazení a fyzická bezpečnost jsou na vás. Server potřebuje záložní zdroj, místnost, která se v létě nepřehřeje, a zámek. Bez těch tří věcí je to jen skříň v kanceláři.

Při poruše se čeká na díl. Náhradní zdroj nebo disk se shání a firma mezitím stojí. Dá se to ošetřit servisní smlouvou s dodávkou dílu do druhého dne, ale platí se za ni.

Je to jedno místo. Požár, zatopení nebo krádež berou server i data najednou.

Někdo se o to musí starat. Server bez dohledu tiše zapíná chybové hlášky na discích, kterých si nikdo nevšimne, dokud to nespadne.

A pak je tu otázka zálohy

Tady se argument „data zůstanou jen u nás" láme. Záloha, která leží ve stejné místnosti jako server, neochrání proti požáru, zatopení ani proti tomu, že někdo odnese obojí.

Záloha proto musí být i mimo objekt. Jsou dvě cesty, jak to udělat a přitom si data udržet.

Šifrovaná záloha do cloudu. Data se zašifrují ještě u vás, teprve potom odcházejí. Šifrovací klíč zůstává u vás. Poskytovatel úložiště drží soubory, které nemůže otevřít. Z hlediska ochrany osobních údajů je to rozdíl, který stojí za to znát: data sice opustí objekt, ale v podobě, kterou nikdo jiný nepřečte.

Druhá lokalita. Pobočka, provozovna nebo kancelář jednatele. Záloha se posílá na zařízení, které je fyzicky vaše a stojí jinde. Dává to smysl tam, kde druhá lokalita existuje a je pod kontrolou.

Co nedoporučujeme: disk ve stole a vytažený jednou za čas. Funguje, dokud si na něj někdo vzpomene, a to obvykle přestane po třech měsících.

Server u nás, v datovém centru

Co to umí

Napájení ze dvou nezávislých zdrojů a dieselagregát. Výpadek proudu v ulici server nevypne. Chlazení, které drží teplotu celý rok.

Konektivita od více poskytovatelů. Když vypadne jedna linka, běží druhá.

Do budovy se nedostane kdokoli. Fyzická ostraha, kamery a evidence vstupů jsou součástí provozu datového centra, ne příplatek.

Hardware je náš problém. Když odejde disk nebo zdroj, měníme ho my a obvykle dřív, než to někdo pozná. Vy neřešíte nákup dílů ani záruky.

Server se dá zvětšit během dne. Potřebujete víc paměti nebo disku? Přidá se bez objednávky a bez čekání na dodávku.

Platí se měsíčně, bez velké počáteční investice. Pro firmu, která nechce vázat peníze v hardwaru, je to hlavní důvod.

Co to naopak přináší

Závislost na připojení. Když ve firmě vypadne internet, nedostanete se k serveru. Tohle je ta nejpodstatnější nevýhoda a je poctivé ji říct jako první. Řeší se záložním připojením, nejčastěji mobilním, které naskočí automaticky.

Data jsou fyzicky jinde. Ukládáme je v Česku a přístup k nim máme jen my, ale neleží u vás v objektu. U některých firem je to věc, kterou musí odsouhlasit vedení.

Platí se pořád. Za pět let vyjde pronájem dráž než vlastní hardware. Proti tomu stojí, že v té ceně je i to, co u vlastního serveru platíte zvlášť nebo neděláte vůbec: dohled, zálohy, obnovy disků a náhradní díly.

Velké soubory jsou pomalejší. Práce s výkresy a videem přes internet není totéž co v místní síti.

Hybrid, tedy obojí

V praxi to vychází nejčastěji a důvod je prostý. Ne všechno má stejné nároky.

Co musí běžet bez internetu, běží u vás. Ordinační software, docházka, výroba, řízení technologie.

Co internet snese, běží u nás. E-mail, sdílené dokumenty, ekonomický systém, vzdálená plocha pro lidi, kteří pracují z domova.

Zálohy jsou vždycky na obou stranách. Lokální záloha kvůli rychlé obnově, vzdálená kvůli požáru a krádeži. Tohle je vlastně hlavní přínos hybridu: druhá lokalita vznikne sama, aniž by se musela zvlášť pořizovat.

Co to naopak přináší

Dvě prostředí místo jednoho. Je potřeba vědět, co kde běží a jak je to propojené. Bez dokumentace se v tom po roce nikdo nevyzná.

Vyšší nároky na síť. Propojení mezi objektem a datovým centrem musí být stabilní a zabezpečené. Řeší se to šifrovaným tunelem a je to věc, která se nastaví jednou.

Cena se skládá ze dvou částí. Jednorázová za hardware u vás, měsíční za to, co běží u nás.

Jak se rozhodnout

Zeptejte se na tři věci a odpověď vyjde skoro sama.

Jak dlouho vydržíte bez internetu? Když hodinu, server patří k vám. Když den, může být kdekoli.

Co se stane, když v objektu vypadne proud na celý den? Pokud vám to zastaví i tak celý provoz, server u vás nic nezhoršuje. Pokud by lidé mohli pracovat odjinud, mluví to pro datové centrum.

Máte kam dát zálohu mimo objekt? Když ne, vzniká potřeba cloudu tak jako tak. A pak už je krok k hybridu malý.

Projdeme to s vámi dřív, než padne jakékoli rozhodnutí o nákupu. Na obhlídce se podíváme i na to, co už máte, protože nejlevnější server bývá ten, který nemusíte kupovat.

Zálohování dat, které jde obnovit

Zálohování dat má skoro každá firma. Obnovu zkoušel skoro nikdo. Zjistit, že záloha nejde obnovit, ve chvíli, kdy ji potřebujete, je ta nejdražší možná chvíle.

Proto u nás patří k zálohování pravidelný test obnovy. Ne hlášení „záloha proběhla", ale skutečné obnovení dat na cvičný stroj a kontrola, že to, co se obnovilo, se dá otevřít.

Zálohy držíme mimo zařízení a mimo dosah toho, co se může pokazit. Šifrování a verzování jsou samozřejmost, ne příplatek.

Kolik dat smíte ztratit a jak dlouho vydržíte bez systému

Dvě otázky, které rozhodují o tom, jak má zálohování dat vypadat. A na které se skoro nikdo neptá, dokud není pozdě.

Kolik dat smíte ztratit? Když se zálohuje jednou za noc, můžete přijít o celý den práce. Pro účetní firmu v březnu je to katastrofa, pro sklad možná ne.

Jak dlouho vydržíte bez systému? Obnova celého serveru ze zálohy trvá hodiny. Když provoz nesnese víc než hodinu, musí být systém postavený jinak: s náhradou, která naskočí, ne s obnovou, která se spustí.

Odpovědi na tyhle dvě otázky určují cenu víc než cokoli jiného. Proto se ptáme jako na první.

Virtuální server místo dalšího železa

Většina firemních serverů dnes neběží na vlastním hardwaru. Běží jako virtuální server na jednom výkonném stroji. Má to tři důvody, které jsou vidět hned.

Nový server vznikne za hodinu, ne za tři týdny čekání na dodávku. Záloha není soubor, ale celý stroj, který se dá spustit jinde. A když hardware odejde, nepadá s ním jedna aplikace, ale dá se přestěhovat všechno naráz.

Nevýhoda je jediná a je poctivé ji říct: všechno leží na jednom kusu železa. Proto se to buď zdvojuje, nebo se počítá s tím, jak dlouho by trvalo nastartovat jinde.

Virtualizaci stavíme na Proxmoxu nebo na Hyper-V podle toho, co ve firmě už běží a na co jsou lidé zvyklí.

Serverovna: co k ní patří

Serverovna nemusí být sál. U menší firmy to bývá rack v uzamčené místnosti, ale i ten má mít čtyři věci.

Chlazení, aby technika nevypínala v létě. Záložní napájení, aby výpadek proudu neznamenal poškozená data. Uzamčení, protože fyzický přístup k serveru je přístup ke všemu. A dokumentaci, ze které je poznat, co v racku je.

Když některá z těch věcí chybí, řekneme to. I když to zrovna nechcete slyšet a i když je to práce navíc pro elektrikáře, ne pro nás.

Správa serverů a kdy je čas na nový

Správa serverů není o tom čekat, až něco spadne. Je to průběžný dohled, aktualizace a pohled na to, co se blíží ke konci životnosti.

Ne podle stáří. Podle těchto příznaků:

• Skončila podpora operačního systému a bezpečnostní záplaty už nechodí.
• Disky jsou v provozu tak dlouho, že jejich selhání je otázka kdy, ne jestli.
• Výkon nestačí a přidat se nedá: paměť je na maximu, rozšíření není kam.
• Náhradní díly se shánějí bazarově.

Ani jeden z těch bodů není havárie. Všechny jsou důvod naplánovat výměnu dřív, než ji naplánuje porucha.

Migrace serveru bez zavřeného provozu

Migrace serveru je nejcitlivější den celého projektu. Proto se na něj připravujeme dopředu a nic se nestěhuje ze dne na den.

Nový server nejdřív postavíme vedle starého a necháme je běžet současně. Data přeneseme nanečisto, zkontrolujeme, že všechno sedí, a teprve pak se přepne. Starý server zůstane týden stát vypnutý, ale připravený, kdyby se ukázalo něco, na co se nemyslelo.

Samotné přepnutí plánujeme na dobu, kdy se nepracuje. U ordinace to bývá pátek večer, u výroby o víkendu.

Stěhujeme k vám do objektu, do datového centra i zpátky. Směr je nám jedno, navrhujeme to podle toho, co vám dává smysl.

Převezmeme server po jiné firmě

Běžně přebíráme prostředí, které stavěl někdo jiný, často bez hesel a bez dokumentace. Projdeme, co na serveru běží, zdokumentujeme to, obnovíme přístupy a doplníme, co chybí: monitoring, zálohy, aktualizace.

Teprve pak za prostředí ručíme. Nepřebíráme dodělávky, přebíráme celek.

Co určuje cenu

Tři věci: kolik toho má server unést, jak rychle se musí systém vrátit po výpadku a kolik dat se musí držet a jak dlouho.

Nejdražší položka bývá ta druhá. Prostředí, které snese půl dne výpadku, stojí zlomek toho, které nesmí stát ani hodinu. Proto se na to ptáme dřív, než navrhneme cokoli konkrétního.

Časté dotazy

Vyplatí se malé firmě vlastní server?

Podle toho, co na něm má běžet. Když jde jen o sdílení souborů, často stačí NAS. Když běží ordinační nebo výrobní software, server ano.

Je NAS zálohovací řešení?

Sám o sobě ne. Je to úložiště. Zálohou se stává až tehdy, když má nastavené úlohy, hlídané disky a kopii jinde.

Je lepší Proxmox, nebo Hyper-V?

Oba jsou dobré. Rozhoduje, co už ve firmě běží a co umí obsluhovat člověk, který u toho sedí.

Jak často se má testovat obnova?

U firemních dat minimálně jednou za čtvrtletí. U systémů, na kterých stojí provoz, častěji.

Zálohujete i do cloudu?

Ano, jako jednu z kopií. Druhá zůstává lokálně, aby obnova nezávisela na rychlosti připojení.

Můžete převzít server, ke kterému nemáme hesla?

Ve většině případů ano. Je to jedna z nejčastějších věcí, se kterými k nám firmy přicházejí.