Kamery ve firmě a GDPR: co smíte a co ne

Kamerový systém firmě pomáhá, ale má jasná pravidla. Kam kamery smí mířit, jak dlouho uchovávat záznam a kdo se na něj smí dívat?

Kamerový systém a GDPR: proč to řešit

Kamerový systém ve firmě je dnes samozřejmost: chrání majetek, odrazuje zloděje a pomáhá při řešení incidentů. Jenže kamerový záznam, na kterém lze rozpoznat konkrétního člověka, je zpracováním osobních údajů. A na to se vztahuje GDPR. Kamery mít smíte, ale musíte je provozovat s rozmyslem: mít jasný důvod, správně nastavené záběry, informační cedule a pravidla, kdo se na záznamy smí dívat. Dobře nastavený kamerový systém je legální a užitečný, špatně nastavený je riziko pokuty.

Kam kamery smí mířit a kam ne

Základní princip zní: kamera má sledovat jen to, co je nezbytné pro daný účel. Vstupy, chodby, sklad, pokladní zóna nebo parkoviště jsou typicky legitimní záběry. Naopak šatny, toalety, sprchy nebo odpočinkové místnosti jsou tabu vždy. Problematické je i trvalé snímání pracovního místa konkrétního zaměstnance. Soustavný dohled nad tím, jak kdo pracuje, zákoník práce dovoluje jen ve výjimečných, zvlášť odůvodněných případech. A pozor na záběry přes plot: veřejnou ulici nebo sousedův pozemek vaše kamera hlídat nemá.

Informační cedule a dokumentace

O kamerách musí lidé vědět dřív, než do sledovaného prostoru vstoupí. U vchodu proto patří viditelná cedule s piktogramem kamery, označením provozovatele a kontaktem, kde se zájemce dozví podrobnosti. Skryté kamery jsou u běžného firemního provozu nepřípustné. K tomu se hodí jednoduchá vnitřní dokumentace: jaký je účel systému, které prostory snímá, jak dlouho se záznam uchovává a kdo k němu má přístup. Zaměstnance o kamerách informujte prokazatelně, ideálně písemně při nástupu.

Jak dlouho uchovávat záznamy

Zlaté pravidlo: jen po dobu nezbytnou k odhalení incidentu. V praxi se u běžných provozů doporučuje uchování v řádu dnů. Často se uvádí zhruba 72 hodin až 7 dní, u odůvodněných případů déle. Delší dobu musíte umět obhájit, například u provozů s víkendovým uzavřením. Když se nic nestane, záznam se automaticky přemaže. Když se něco stane, dotčený úsek záznamu zálohujete a předáte policii. Nekonečné archivy „pro jistotu" jsou přesně to, co GDPR nepřipouští.

Kdo smí do záznamů a jak je zabezpečit

Přístup k záznamům má mít jen úzký okruh pověřených osob, typicky jednatel a odpovědný pracovník, ne každý, kdo zrovna sedí u počítače. Rekordér patří do uzamčené místnosti nebo rozvaděče, přístup chraňte silným heslem a výchozí hesla výrobce vždy změňte. Hodí se i záznam o tom, kdo a kdy se na video díval. A nezapomeňte na síť: kamera viditelná z internetu s výchozím heslem je pozvánka pro útočníky, jak píšeme i v článku o výběru kamerového systému.

Soulad s GDPR se řeší už při návrhu rozmístění, ne až cedulkou na dveřích. Je to součást kamerového systému pro firmy.

Kamery s rozumem i s papíry

V MAGNAPRO navrhujeme kamerové systémy tak, aby obstály technicky i právně: správné úhly záběru, maskování soukromých zón, nastavená doba uchování, zabezpečený přístup a podklady pro informační cedule. Slaboproudým systémům se věnujeme přes dvacet let a víme, kde se v praxi chybuje. Chcete mít jistotu, že vaše kamery hlídají firmu a ne vaše nervy? Ozvěte se nám. Projdeme váš provoz a navrhneme systém, který mu odpovídá.

Nezávazná poptávka  ← Zpět na blog