„Aktualizovat později": nejdražší tlačítko ve Windows

Klikáte na „Připomenout později" už třetí týden? Právě neaktualizované systémy jsou nejsnazší cesta útočníka dovnitř. A jde to řešit i bez rušení práce.

Proč záplaty vůbec vycházejí

Žádný software není dokonalý. Ve Windows, prohlížečích i účetních programech se průběžně nacházejí chyby a některé z nich jsou bezpečnostní díry. Výrobci je opravují záplatami, tedy aktualizacemi. Jenže zveřejnění záplaty je dvojsečné: ve stejný okamžik se svět dozví, že díra existuje. Útočníci záplaty rutinně analyzují a vytvářejí nástroje, které chybu zneužijí na počítačích, kde aktualizace ještě neproběhla. Od vydání záplaty běží závod a tlačítko „později" v něm hraje za soupeře.

WannaCry: lekce, na kterou se nezapomíná

Učebnicovým příkladem je ransomware WannaCry z května 2017. Zneužíval díru ve Windows, na kterou Microsoft vydal záplatu už dva měsíce před útokem. Kdo aktualizoval, byl v bezpečí. Kdo ne, riskoval zašifrovaná data. Takových byly stovky tisíc počítačů ve více než stovce zemí, včetně nemocnic, továren a dopravců. Škody šly do miliard. O tom, jak ransomware řádí i v českých firmách, píšeme v článku o ransomwaru v ČR.

Proč na aktualizace klikáme „později"

Důvody jsou pochopitelné: aktualizace přijde vždy v nejnepříhodnější chvíli, restart přeruší rozdělanou práci a občas koluje historka o aktualizaci, po které něco přestalo fungovat. Ve firmách se přidává strach o kompatibilitu se starším účetním či oborovým softwarem. Výsledkem je odkládání na neurčito a počítač, který měsíce běží se známými, veřejně zdokumentovanými dírami, ke kterým existují hotové útočné nástroje.

Aktualizace se dají řídit, ne trpět

Řešením není klikat na „aktualizovat" častěji, ale přenést rozhodování z uživatelů na systém. Centrální správa aktualizací umí záplaty nejdřív otestovat na pilotních strojích, pak je rozeslat po vlnách a instalovat mimo pracovní dobu, takže uživatele nic nepřeruší. Kritické bezpečnostní záplaty dostanou přednost, velké funkční aktualizace počkají na vhodné okno. Nesmí se zapomínat ani na servery, routery, NAS a kamery, protože i ty mají svůj firmware a své díry.

Aktualizace se nemají řešit na jednotlivých počítačích, ale centrálně a plánovaně. Tak to děláme v externí správě IT.

Co dělat se systémy, které už výrobce opustil

Zvláštní kapitolou jsou zařízení se systémy po konci podpory, pro které záplaty už nevycházejí. Každá nově objevená díra v nich zůstane navždy otevřená. Pokud takový stroj nutně potřebujete kvůli staré aplikaci nebo přístroji, izolujte ho od zbytku sítě a od internetu. Dlouhodobě se ale vyplatí plánovat obnovu techniky průběžně, ne až když to spadne.

Nechte to na nás

Správa aktualizací je přesně ten typ neviditelné práce, kterou v MAGNAPRO řešíme v rámci správy IT: hlídáme, testujeme, instalujeme mimo špičku a jednou měsíčně víte, že je vše záplatované. Vy klikáte maximálně na „uložit dokument". Spojte se s námi a tlačítko „aktualizovat později" už nikdy nebude vaše nejdražší.

Nezávazná poptávka  ← Zpět na blog